Abud mě probudil brzo ráno, protože musel do práce. Na snídani jsme měli buchtu s mlékem. Zavezl mě na trh v Karimě. Pozval mě ještě na kávu, ale tu jsem odmítl, protože ji nepiji. Na trhu jsem si koupil bio banány a pozoroval chlapíka, který rozvážel led do chladících boxu na vodu.
Došel jsem k vodě a znovu poprosil stejného převozníka, aby mě převezl bezplatně na druhý břeh. Tentokráte jsem nešel do vesnice Nuri, ale proti proudu Nilu. Procházel jsem přes savanu lemující Nil. Všude byl vysušený písek a bylo strašné vedro.
Narazil jsem na tábořiště nějakého vagabunda, jako jsem já. Nebyl tam. Schoval jsem se u něj do stínu. V Nilu jsem zchladil své horké tělo a nabral si z něj vodu na pití. Pokračoval jsem dále. Procházel jsem přes pole farmářů a ti na mě koukali, kde jsem se tam poděl. Našel jsem super fleka v palmovém háji, kde jsem se utábořil.
K jídlu jsem si uvařil rýži. Po jídle jsem si dal siestu v roztaženém hamaku. Neustále mě otravovaly desítky much a tak jsem se do hamaku zabalil jako mumie. Byl jsem hezký zapadlý a nikdo mě po celou dobu nenašel. Později přišel pastevec ovcí se svým synem. Usmál jsem se na něj, pozdravil a oni byli v pohodě a šli si po svých. Na večeři jsem si znovu uvařil rýži a vydal se hledat místo na spaní k Nilu. Byl jsem po dlouhé době celý den sám a tak jsem dostal malou depresi. Prostě jsem to přijal a šel dál. Našel jsem si místo na spaní u řeky. Zablokovaná záda mi dělala obrovský problém hýbat se.
Byla teplá noc a tak jsem se zakryl jenom hamakem. Otravovaly mě nějaké malé mušky, které nepříjemně kousaly. Šel jsem spát kolem 21 hodin. Později přišel velký vítr, který rozehnal vše, co lítalo vzduchem, ochladilo se a já si vlezl do spacáku. Celou noc jsem měl strach, že přijde nějaký krokodýl z Nilu a sežere mě. Nakonec se mi však podařilo usnout.
Ráno jsem se probudil a do 10 hodin si užíval stín u křoví. Umyl jsem se v Nilu, namočil si oblečení, abych přežil to nepříjemné vedro a nabral si vodu na pití. Nebylo jednoduché se přiblížit k Nilu, protože jeho břeh je nezpevněný jako bláto. V palmovém háji jsem si uvařil rýži. Obrovsky mě štvala moje zablokovaná záda. Nevěděl jsem, co si počít. Měl jsem toho všeho až nad hlavu. Procházel jsem věci v batohu a snažil se jich co nejvíce vyhodit, abych svému životu ulehčil.
V odpoledním vedru jsem se vydal pěšky do nedalekého města Meroe. U něj byl most přes Nil. Užil jsem si krásné momenty pohledem na něj. Došel jsem do centra Meroe. Na záchodě v mešitě jsem si dal kyblíkovou sprchu. Vyhodil jsem staré tepláky a tričko.
Po modlitbě jsem se duchovního zeptal, zda bych mohl v mešitě přespat. On nebyl moc nadšený, ale pak svolil, že můžu spát před ní na koberci. Nějací kluci to slyšeli a řekli mi ať se k nim přidám. Spali v ubytovně pro učně. Kluci se mnou rozdělili od fazole, co měli na večeři a ukázali mi postel na přespání. Později se o tom dozvěděl jejich učitel, který se mě ujal a pozval mě do svého pokoje.
